Od vítězného Clásica na Bernabéu k chaosu: konec cyklu, který nikdo nečekal
Vítězství nad Barcelonou ukončilo negativní sérii, ale zároveň otevřelo vnitřní trhlinu, jež nakonec rozložila celý projekt Xabiho Alonsa.
Toho dne Real Madrid porazil Barcelonu po pěti Clásicích bez vítězství — čtyřech soutěžních a jednom přípravném — a přesto se uvnitř týmu něco paradoxně zlomilo. Xabi Alonso nechal svůj tým zakousnout se do Barcelony jako nikdy předtím, dokázal úplně vymazat Pedriho, což se jen tak nevidí, a přenesl krizi i pochybnosti na mužstvo Hansiho Flicka. Bylo to odpoledne plné hrdosti, autority a fotbalu s jasnou identitou. Rock’n’roll, který Bask slíbil hned první den ve Valdebebas, se konečně naplno projevil na Bernabéu. Jenže ten zápas, místo aby se stal odrazovým bodem, se nakonec proměnil v začátek bílého chaosu.
Paradox je zřejmý: Madrid vyhrál, přesvědčil a dominoval… a přesto ztratil kontrolu nad vlastním směrem. Následná taktická změna poslala Vinícia na lavičku. Brazilci ujely nervy a kabina pochopila, co to znamená. Nebo spíš využila příležitosti. Tým se do toho opřel a první reakcí klubu nebylo podpořit trenéra, ale chránit strategické aktivum: pozor na Vinícia, jemuž končí smlouva v červnu 2027 a jehož prodloužení je klíčové jak sportovně, tak ekonomicky. Něco, s čím Madrid původně vůbec nepočítal — nemůže si dovolit, aby na něj někdo použil jeho vlastní medicínu a připravil ho o hvězdu zadarmo.
Od té chvíle se začaly valit nepřetržité zvěsti a Xabi Alonso se poprvé ocitl v hledáčku. Prý příliš dlouhé tréninky, až přehnaně taktické; příliš mnoho přerušování, příliš mnoho oprav; dlouhé videoanalýzy, které ubíraly hře přirozenost. A především nároky, jaké tým dosud nepoznal.
Neviditelná daň za Clásico na Bernabéu
„Pro mě to bylo velmi cenné a pozitivní prohlášení. Vini mluvil od srdce o tom, co pro něj tenhle klub znamená. A nejdůležitější je to, co řekl spoluhráčům. Od středy je to uzavřené a myslíme na to, co přijde,“ ujistil Xabi, který tehdy pochopil situaci naprosto jasně. Buď v některých věcech ustoupí, nebo skončí.
Nespokojenost začala narůstat, dokonce i mezi některými těžkými vahami, a kabina se semkla. Ten první vzkaz po výhře v Clásicu stačil k tomu, aby hráči pochopili jediné: tady velí oni. Trenér zůstal bez záchranné sítě, bez opory, a revoluce, kterou chtěl prosadit, zemřela dřív, než si stihla získat dost spojenců.
Ancelotti to tušil… a konec jednoho cyklu
Ve Valdebebas to nebyl nový scénář. Carlo Ancelotti už v minulé sezoně upozorňoval svůj realizační tým, že nebude cesty zpět, pokud bude obranné nasazení dál na minimu. Nebyla to intuice ani pocit zkušeného trenéra, ale tvrdá data: naběhané kilometry, úseky ve vysoké intenzitě, čísla, která mluvila sama. Xabi Alonso narazil na totéž. Tým přestal běhat a přestal věřit. Z dusivé presinkové mašiny z úvodu sezony se stal Madrid, který se znovu stahoval, čekal, co se stane, a spoléhal jen na individuální talent. Nebyla to trenérova představa — a odcházel s pocitem, že potřeboval víc času, víc tréninků… a hlavně víc vůle ze strany hráčů.
Od onoho Clásica se Madrid propadl do chaosu. V mužstvu, které už jednou ucítilo, že klub je ochoten vsadit na trenéra s pevnější rukou, nebylo nic jako dřív. Kabina pochopila, že stačí málo, aby převzala otěže. Ten střet byl krátký a nerovný — a hráči ho vyhráli bez větší námahy. Jedna omluva na sítích a v soukromí stačila k tomu, aby jim do rukou spadly klíče od celého prostoru.
A teď bude právě Bernabéu, tuto sobotu, svědkem uzavření jednoho sportovního cyklu. Míč leží jednoznačně na straně hráčů: bez výmluv, bez ukazování na lavičku. Budou muset vyjít na trávník, ukázat tvář… a ustát bouři, kterou sami rozpoutali.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
7 Komentářů
Čo k tomu dodať. Nech sa na to pozerám akokoľvek, spoločný menovateľ je junior. Od pametného Balón de Óór. Myslím, že už vtedy Flo so svojimi naprostými profesionálmi odovzdali kľúče od RMCF do rúk juniora. Trochu dezorientovanému, premotivovanému mladíkovi a jeho okoliu. To, čo začalo po víťaznom klasicu je len logickým vyústením. Ešte ma napadla taká numerická otázka. Koľko by sme zaplatili, keš , na drevo, aby sme náš Real dnes dostali do stavu 7 bodového náskoku v La lige a výhre nad Barcou ? Určite viac ako sme zaplatili za juniora. Ale presi tam má okolo seba squelých gájs, tak to určite nejako dobre vyriešia.
Tešme sa na sobotu a
Hala Madrid
vidím to tak, že když jsme porazili Barcelonu tak na nás byla uvalena kletba a od té doby jde vše do kytek. podobný případ zažívá teď Chelsea, taky porazili Barcu v LM a od té doby všechno špatně. a proto se možná Bilbao nechalo porazit v semifinále aby nedopadlo stejně :joy:
ja jenom doufám že dostanou enormní vypískaní ze strany fanoušku a třeba těm neusměrněným egoistům dojde že by si měli zamést před vlastním prahem a trochu respektovat to že nejsou víc než klub…
Taky bych je vypískal,jenže mnoho z nich by se cítilo dotčených a ve finále by se ještě urazili
Tak ať se ty líné primadony klidně urazí a odejdou. Jestliže nebudou ochotni unést kritiku a přiznat si, že to, co poslední 2 sezony předvádí, je odpornost a trapárna…
Vidím jediné možné ale radikálne riešenie pokiaľ sa situácia nezmení. Dal by som hráčom čas do konca sezóny na to, aby ukázali či sú ochotní hrať za Real a nechávať na ihrisku všetko. Pokiaľ nie, pobaliť kufre a dovidenia. Potom príde ťažká úloha a to zohnať hráčov, ktorí pre Real aj „zomrú“ a nechajú na ihrisku aj dušu. Ale to samozrejme don papa Peréz nebude chcieť, lebo pri novom zložení mužstva by sa výsledky určite neprejavili v prvej sezóne.
To by bohužel nešlo, je v tom tolik peněz že by se jim to vůbec nevyplatilo. Podle mě by stačilo dát pryč Mbappého. Jak říkal Laporta z Barci: „Podepište si Mbappého a já vám garantuju že vám zničí kabinu zevnitř“… náhoda?