Xabi Alonso korunován
- La Liga
- dnes 8:37
- 0 Komentářů
- Laša
El Clásico posiluje Xabiho projekt i jeho metodu. Tlak na zpevnění obrany, zapracování Bellinghama, zásahy během zápasu…
Výhra, která má váhu. Další vítězství, ale rozhodně ne obyčejné. El Clásico nikdy není jen zápas. Tím spíš, když předchozí konfrontace rozsvítily varovná světla: čtyři porážky s Flickem v minulé sezóně, klopýtnutí proti PSG a Atléticu, a ten tichý šum, který narušoval triumfální pochod (nyní 12 výher ze 13 utkání). Pocit, že Bílý balet zapomněl, jak být velký proti velkým. Ale vzpomněl si.
Xabi Alonso to vystihl trefně: „Mluvili jsme o tom, jak důležité to je. Nejen kvůli třem bodům, ale kvůli tomu, co může vítězství znamenat — zasloužit si ho.“ A přesně to se stalo. Madrid si to zasloužil. Dokonce víc než jen výhru (expected goals: 3,6–1,03). A pro Xabiho to nebyla jedna výhra. Bylo jich hned několik.
Tady je Jude
Malé vítězství, velký krok k upevnění základů jeho metody. A začalo se tam, kde to dosud drhlo: u Bellinghama. Dlouho nebyl takový Jude jako teď. Všudypřítomný. Klíčový v propojení linií, obratný v otáčení hry i v uvolňování spoluhráčů svým talentem. Rozhodující v nepřátelském terénu — s tou schopností být tam, kde je třeba, a objevit se, když to bolí.
Uvařil první gól — lahůdkovým pasem na Mbappého. Druhý sám zakončil jako rozený zabiják. A vybojoval penaltu, kterou Kylian neproměnil. Hrál před Gülerem, za Mbappém a Vinim. Ale pohyblivě, s volností. Právě tak je nebezpečný. Tady je Jude.
Akce, reakce, intervence
Jedním z klíčových momentů proti Barceloně byla i samotná přestavba Bellinghamovy role během zápasu. Začal na pravém křídle, bez většího vlivu, ale Xabi přeházel figurky. Výsledek? Jude víc ve středu, Camavinga v nezvyklé roli „falešného pravého křídla“. Tah, který zaskočil Flicka se Sorgem… i samotného Camu. „Nová pozice odemčena: pravé křídlo,“ vtipkoval.
Koktejl, který ve spojení s Valverdem vysunutým na polovinu soupeře přinesl ovoce. Francouz roztahoval hru a zároveň měl schopnost kombinovat s Angličanem při nábězích do středu. Navíc pomáhal Valverdemu, který hrál s kartou, s defenzivními úkoly. A díky tomu mohl El Halcón operovat v pravém koridoru. Rozhodnutí, které bylo klíčové pro rozjetí prvního gólu. Akce, reakce, intervence.
Tlak
Další vítězství? Defenzivní. Postavené na tlaku — jak celkovém, tak okamžitém po ztrátě míče. Právě ten umožnil Madridu ovládnout Barcelonu, aniž by ovládl míč. Ztratit držení (31,5 % ku 68,5 %), ale vyhrát ve všem ostatním. Zejména v prvním poločase, kdy přinutil Barçu hrát horizontálně, bez nápadu a s problémy už při prvním napadání.
Zrcadlo sezóny, která místy postrádala plynulost, ale výrazně narostla v pevnosti. Zlepšení v počtu zisků míče (z 69,3 na 70,2 za zápas), v ziscích na soupeřově polovině (z 24,4 na 28,7), v poslední třetině hřiště (z 4,2 na 5,1) a především v rychlém přepnutí po ztrátě (z 28,8 na 32,8) je hmatatelné. A Barça to pocítila.
Güler, Tchouaméni… Mbappé
Že je Mbappé jiný, je fakt. A že za 16 gólů ve 13 zápasech může hlavně on sám, taky. Ale Xabi zaslouží uznání. Dal mu otěže, důvěru, udělal z něj lídra. Viz penalta — už žádné střídání, jasná hierarchie. A právě to zažehlo zbytek. Individuální vzestup, který není jen výjimkou v týmu.
Viz Güler. U Ancelottiho třetí housle, teď dirigent. Někdy jako desítka, když chyběl Bellingham; teď se snaží růst od základu, aby mohl fungovat vedle Judea. Ale vždy na hřišti. Tři góly, pět asistencí, rozdílový hráč. Ne v El Clásicu — tam ztráta při rozehrávce darovala Barçe vyrovnání a rozhodila ho — ale jinak ano. „Směs Gutiho a Özila.“
A Tchouaméni? Od vypískání proti Celtě v Bernabéu k dalšímu levelu. Teď už skoro samé ovace. Duelový specialista, jeho přítomnost mění hru. A postupně ladí detaily — třeba obranu směrem dozadu. Xabi ho chápe, a v Clásicu mu ubral práci s míčem, i když přidal pár kvalitních přihrávek (jednou vyslal Huijsena samotného na Szcesného). A právě to mu pomohlo vyrůst v anticipaci a v hlídání při závěrečném náporu Barcelony.
Osobnost
A nakonec — osobnost. Jestli bylo správné vyškrtnout Viniciuse ze sestavy, záleží, koho se zeptáte. Ale jedno je jisté: když Xabi cítí, že je třeba sáhnout na strunu, sáhne. Bez váhání. Změna zaskočila i samotného Viniho, který vybuchl vztekem. Ale kde velí trenér, nevelí hráč. Zatímco sedmička gestikulovala k nebi a mířila do šatny, Xabi zůstal klidný. Nehnul brvou. Teď bude muset tu jiskru uhasit: „Promluvíme si.“ Všechno má svůj čas.
Stejně osobitě zvládl i návrat Bellinghama. V derby mu dal základ příliš brzy — a poučil se. Proti Kairatu náhradník, proti Villarrealu taky. Restart, který měl napravit jeho vlastní rozhodnutí, ne jen zamést problém pod koberec. Malá rozhodnutí, přetavená v malá vítězství. A všechna dávají smysl díky tomu jednomu obřímu — vítězství v El Clásicu.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: AS
