REPORT & SESTŘIH : Real Madrid – Juventus 1:0. Bellingham prorazil cestu Los Blancos za vítězstvím

Real Madrid si v Evropě drží stoprocentní bilanci a do souboje s Barcelonou vstupuje matematicky spokojený. Jenže hra a celkové dojmy vyprávějí jiný příběh. Vyšetření před El Clásicem nepřineslo jinou diagnózu, než jakou naznačuje celá sezona Los Blancos: derby zanechalo otazníky, které se proměnily v napětí — a právě v tomhle stavu tým dál zůstává. Dobře organizovaný, s úvodním presinkem, který postupně slábne a není tak účinný, jak se slibovalo. Mechanická dominance, chybějící plynulost v ofenzivní fázi a příval střel (27), který se neodrazil na skóre. Tahle směs světla a stínu téměř vždycky končí u Courtoise — zdaleka nejjistějšího bodu nového projektu.

Bellinghamův gól po brilantní akci Viníciuse udržel Madrid ve špičce ligové fáze — zaslouženě, byť s odřenýma ušima. Byl o krok před Juventusem, ale pokud chce přežít El Clásico a vyšplhat se přes alpské pasáže letošní Ligy mistrů, bude muset vystoupat ještě o několik pater výš.

Arda Güler a Jude Bellingham — spolu. Dva ofenzivní záložníci nucení hrát jako čistí středopolaři, s tím, co to obnáší: vzdát se role středobodu vesmíru a přijmout oběti, které se od nich čekají — tlak na míč, výstavba hry s rozvahou a bez rizika. Právě to je velké dílo svěřené Xabimu Alonsovi. Nemá Kroose ani Modriće, ale musí z jiného těsta uplést něco podobného. Vyzkoušel to na Metropolitanu — a přišel kolaps. Možná za to mohl nedostatek rytmu u Angličana, který se vracel po dlouhé pauze. Kvůli soužití se změnilo rozestavení týmu: Güler jako druhý střední záložník vedle Tchouaméniho, Bellingham o patro výš jako desítka za Mbappém. Vzadu ponechal Xabi Valverdeho, opět odsouzeného k těžké dřině na kraji obrany. A napravo nasadil Brahima — u něj se stále neví, zda je jiný typ náhradníka s ambicemi, nebo jen třetí volba.

Juventus proti Realu nasadil těsné rozestavení 3-5-2. Po výprasku v Comu, kde padl se čtyřčlennou obranou, chtěl Igor Tudor — trenér na tenkém ledě — zjistit, zda problém tkvěl ve schématu. A první obraz Bianconeri byl výborný: skvělé vyvázání se z madridského presinku, rychlá výstavba a dotažené akce. Courtois, poslední pojistka, musel likvidovat dva přízemní pokusy — od McKennieho a Gattiho, přičemž ten druhý měl větší říz.

Mbappého genialita

V první půli Madridu chyběla rychlost a představivost — klíčové ingredience pro poziční útok proti dobře organizované obraně. Vinícius už navíc přestal být nepříjemný pro své strážce. Chyběl i ten emocionální náboj, který dělá z Bernabéu tak nebezpečné místo. Publikum je spíš reaktivní než proaktivní — potřebuje důvod, aby se utrhlo ze řetězu.

S přibývajícími minutami se ale Real začal rozehřívat, zatímco Juventus chladl. Přirozenější vývoj, když vezmeme v potaz formu obou týmů. Bez většího lesku začal tým Xabiho Alonsa řetězit střely — nejnebezpečnější byly pokusy Brahima a Tchouaméniho. Po zápase v Getafe i ten nejhorší podzim působí jako jaro, ale pravdou je, že Madrid se na vápno Di Gregoria nikdy pořádně nenavalil.

Juventus dokázal Mbappého zkrotit — věčného spasitele uzamkl do klece a donutil ho hrát zády k brance. V jediné situaci, kdy se ocitl ve výhodě, po lahůdkové přihrávce od Brahima, nezvolil smrtící zakončení. Di Gregorio jeho střelu zneškodnil. Druhá velká akce Mbappého byla mistrovská práce: tři kličky na jednom čtverečním metru proti stejnému obránci a následná přihrávka na zlatém podnose, kterou Militao poslal až na severní tribunu. Tohle zakončení si zaslouží označení jako neúcta.

Juve se navíc dobře zajišťovalo na krajích, eliminovalo hrozbu v soubojích jeden na jednoho, takže jediný, kdo nabízel trochu volnosti v tvorbě, byl Güler. Bellinghamem naopak neprocházel žádný provoz. Dobrou zprávou pro Madrid bylo, že Tudorův tým v ofenzivě prakticky zmizel — a Yildiz, Gülerova reprezentační polovička a hlavní kreativní zbraň Juve, působil nevýrazně. Tým byl pracovitý, ale bez nápadu.

Konečně Vinícius

Po přestávce se Vlahović, skutečný postrach bílé obrany, dostal k vysněné šanci. V souboji v běhu přetlačil Militaa a bez odporu vypálil — jenže narazil na Courtoise. Belgičan si připsal svou tradiční půlku zápasu. Tu druhou začal zachraňovat Vinícius — jedinou výraznou akcí do té doby. Dvě kličky v šestnáctce a zakončení na zadní tyč. Nejrychleji zareagoval Bellingham, který dorážel téměř do prázdné branky. Instinkt, který si vypěstoval, když ho Ancelotti přeškolil na devítku, neztratil.

Tudor pak vsadil na pravou stranu — poslal tam Francisca Conceiçãa, křídelníka, ideálního pro otevřený zápas, zvlášť po inkasovaném gólu.

Tohle tempo Madridu svědčilo. Během jediné minuty si vypracoval tři skvělé šance. Dvě zneškodnil Di Gregorio — druhý anděl strážný večera — po střelách Mbappého a Brahima. U třetí pomohl Gatti, když míč odvrátil těsně před brankovou čárou.

Tudor na závěrečný nápor proto vyměnil celý útok. Na hřiště přišli dva kanonýři — Openda a Jonathan David — ale sladkou tečku jim zkazil Asencio, když včasným zákrokem zmařil slibnou akci. Ani zbytek týmu už jim nepomohl. Courtois jim totiž dávno zavřel dveře a vlak odjel