Gonzalo vtrhl do plánů národního týmu
- Reprezentace
- dnes 5:11
- 0 Komentářů
- Laša
Devítka Španělska patří mezi dvě klíčové pozice, které Luise de la Fuenteho nejvíce zaměstnávají před nadcházející sezónou, jež vyvrcholí mistrovstvím světa v USA, Kanadě a Mexiku. Tou druhou je pravý obránce. V obou případech upoutal pozornost trenéra tým Realu Madrid.
U pravého obránce se situace vyvíjí očekávaně – zotavení Daniho Carvajala po vážném zranění kolene, které utrpěl v říjnu minulého roku, je pro reprezentaci prioritou. Naproti tomu u hrotového útočníka je to úplně jinak – objevuje se zde jméno, se kterým se dosud nepočítalo: Gonzalo García.
Odchovanec Realu Madrid září na mistrovství světa klubů. Jeho tři góly mluví samy za sebe, ale hlavně jeho pohyb po hřišti dokonale ladí s herní filozofií reprezentace. K přesnosti zakončení, zejména hlavou, Gonzalo přidává aktivní práci, efektivní výpomoc při protiútocích a schopnost vytvářet prostor. Čisté zlato pro tým, který těží z křídelních možností díky Laminemu Yamalovi a Nicovi Williamsovi.
Pozice útočníka byla v éře Luise de la Fuenteho doménou Álvara Moraty. Současný hráč Galatasaraye — zapůjčený od ledna Milánem a momentálně hledající nové působiště — je kapitánem Španělska a stálou součástí výběru trenéra. Ze dvanácti nominací od nástupu de la Fuenteho v březnu 2023 chyběl Morata pouze v září minulého roku, kdy utrpěl úraz hlavy při tréninku s Milánem. S 1 566 odehranými minutami je šestým nejčastěji nasazovaným hráčem a se sedmi góly druhým nejlepším střelcem národního týmu Španělska během působení de la Fuenteho.
Navzdory tomu, že Morata stále patří do reprezentace, jeho vliv na hřišti zřetelně slábne. Od skončení mistrovství Evropy nastoupil v základní sestavě pouze ve čtyřech z deseti zápasů a vstřelil jediný gól (proti Srbsku v Córdobě). V posledních třech utkáních se místo něj objevil na hrotu Mikel Oyarzabal, který podává výborné výkony jak střelecky, tak herně. Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že hráč Realu Sociedad je útočníkem, na kterého se De la Fuente spoléhá. Ve skutečnosti je nejlepším střelcem týmu s deseti góly.
Minulý týden v pořadu Partidazo de COPE sice De la Fuente potvrdil, že s Moratou počítá jako se zásadním členem týmu, ale jeho skutečný přínos na hřišti zůstává spíše otázkou než jistotou.
Reprezentační radar už delší dobu pátrá po ideální devítce, tedy alternativě do útoku. Odchod Joselua do Kataru tuto možnost uzavřel. Na scéně se objevil Samu, ale útočník Porta je svým stylem spíše výjimkou než přirozenou součástí herního konceptu reprezentace — řešení pro specifické situace, nikoli stabilní volba do základní sestavy. Mezi možnosti, které má de la Fuente k dispozici, patří také Ferran Torres a Dani Olmo, ani jeden však není typickým hrotovým útočníkem.
Gonzalo má přesně takový profil, jaký španělská reprezentace hledá — právě proto se jeho jméno objevuje na seznamu sledovaných hráčů. Pozice klasické devítky je v týmu dlouhodobě nedostatková, a když se objeví hráč, který září v náročném prostředí Realu Madrid, jeho nástup na scénu je přirozeným vývojem.
Dosud si Gonzalo zahrál pouze za výběr do 19 let, kde debutoval 18. ledna 2023 v utkání proti Itálii. Symbolicky právě proti tomuto soupeři se s mládežnickou reprezentací rozloučil — po porážce 2:3 v semifinále mistrovství Evropy.
Do příští nominace Luise de la Fuenteho zbývá více než měsíc. Španělsko zahájí kvalifikaci na mistrovství světa 2026 dvěma venkovními zápasy — proti Bulharsku (4. září) a Turecku (o tři dny později). Týden předtím oznámí trenér nominaci.
V tomto časovém prostoru bude Gonzalo muset udržet výkonnost, kterou nyní předvádí ve Spojených státech. Nebude to mít snadné — před sebou má konkurenci v podobě Mbappého a Vinicia. Momentálně už ale vytlačil Rodryga z plánů Xabiho Alonsa.
To, jakou roli převezme po začátku nové sezóny, rozhodne o tom, zda se jeho současné místo na seznamu zájmu v Las Rozas změní v opravdovou šanci. Pokud si udrží současnou formu — nebo se k ní přiblíží i jako střídající hráč — má dveře do reprezentace široce otevřené.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: MARCA
