KOMENTÁŘ: Večeře bez Florentina, zato s Laportou. Jak Pérez změnil myšlení madridismo
- Komentáře
- dnes 12:20
- 0 Komentářů
- Laša

Alfredo Relaño, známý španělský novinář a bývalý dlouholetý šéfredaktor deníku AS, ve svém fejetonu pro El País píše: „Florentino čas od času utrousí nějakou poznámku, která téměř nenápadně proměňuje vnímání madridismo. To se postupně odklání od představy o sobě jako o vyvoleném národě, a místo toho přijímá roli národa pronásledovaného.“ Relaño, který vedl deník AS v letech 1996 až 2019, se i přes odchod z aktivní žurnalistiky stále pravidelně objevuje v médiích.
Večeře před finále Copa del Rey, která se odehrála v Los Alcázares Reales, proběhla bez jednoho z čestných hostů – Florentina Péreze. Zato se jí zúčastnil Joan Laporta, jehož éra ve vedení Barcelony v letech 2003–2010 zahrnovala financování tehdejšího místopředsedy Technické komise rozhodčích, Enríqueze Negreiry. Už jen tato skutečnost by mohla být pro Florentina dostatečným důvodem k tomu, aby se takovéto večeře odmítl zúčastnit. Důvodem mohla být i jeho kontroverzní snaha udržet Daniho Olma v týmu navzdory platným pravidlům, za podpory submisivního Gonzáleze Uribese. Ale pravý důvod byl úplně jiný.
Florentino svou účast odmítl kvůli společné stížnosti finálových rozhodčích na materiály odvysílané televizním kanálem RMTV. Tento neuvážený krok dvou nezkušených a nekompetentních arbitrů, předvedený ve zcela nevhodném okamžiku, poukázal na totální nedostatek vedení v Technické komisi rozhodčích, v jejímž čele stojí neprůhledný Medina Cantalejo.
Florentino využil tuto situaci k uspořádání další z jeho přehnaných inscenací. Domnívám se, že se těmito gesty snaží čas od času získat přízeň nejradikálnější části fanoušků, aby tak vyvážil svou shovívavost vůči Barceloně. Té navíc aktivně pomáhá hledat různé, více či méně iluzorní „finanční páky“. Přirozený rival Realu Madrid se tak stal jediným subjektem ve světě fotbalu, na který Florentino nahlíží s jistým obdivem.
Tímto krokem převrátil historickou roli Realu Madrid. Klub, jenž byl vždy pilířem fotbalového systému, proměnil v protivládní organizaci, která s ikonoklastickým nadšením napadá instituce i soutěže. Tento přístup připomíná činy El Cojo Manteki – mladého anarchisty a punkera, jenž se v roce 1987 stal symbolem studentských protestů v Madridu.
Navzdory tomuto rebelujícímu přístupu si Florentino zachovává výjimečný respekt vůči Barceloně. Ta se stala jeho jediným spojencem v nyní již zaniklém projektu Superligy – snu, který měl Florentinovi přinést slávu jakožto velkému reformátorovi.
Florentino se často řídí výsledky průzkumů a nejednou se pravděpodobně setkal s rozpaky mezi členy klubu (socios), kteří nechápou pasivitu klubu vůči excesům Barcelony, ba dokonce jeho vytrvalou podporu Laportových projektů. Proto čas od času nasadí „válečné barvy“ a vyjadřuje se k tématům jako rozpis zápasů, Tebas, nová Liga mistrů či rozhodčí. Tímto způsobem hází drobné ústupky té nejvíce radikální části madridismo, které postupně, téměř nepozorovaně, přestává vnímat sebe samo jako „vyvolený národ“ a místo toho přijímá roli „národa pronásledovaného“.
Naštěstí, navzdory hlouposti dvou nezkušených rozhodčích a rozšířeným hrozbám, že se Real nezúčastní finále, šířeným obvyklými podezřelými kanály, se nakonec odehrál skvělý zápas. Nicméně napětí, které Florentino neustále vyvolává, dospělo k nepříjemnému závěru – Rüdiger hodil led na rozhodčího, a kromě něj byli vyloučeni i Lucas Vázquez a Bellingham. Tento incident vyvolává otázku: kam se podělo kdysi uznávané pravidlo „Když prohráváme, podáváme ruku“? Neustálá podrážděnost nevede k dobrým výsledkům.
Během několika posledních týdnů jsme byli svědky několika neobvyklých událostí: Ancelotti, obvykle klidný člověk, vyhrožoval, že tým nenastoupí, pokud bude muset znovu hrát dva zápasy během méně než 72 hodin (i když své tvrzení rychle stáhl); Camavinga byl zbytečně vyloučen za zdržování hry v závěru zápasu proti Arsenalu, což ho připravilo o účast v odvetě; a Mbappé provedl bezohledný faul na Antonia Blanca ve Vitorii. Tyto události ukazují známky nevhodného chování u lidí, kteří se běžně konfliktům vyhýbají.
Real Madrid nyní stále častěji působí jako klub vzdorující systému, protestující proti všemu, co není ve prospěch Barcelony. Takové chování je zcela nové, něco, co jsme v minulosti u tohoto klubu neviděli.
Laša je redaktorem portálu Bilybalet.cz. Do redakce se po dvouleté odmlce vrátil na počátku roku 2024. K fotbalu má blízko, pracuje pro český prvoligový klub a nedá dopustit na Rýmařov, odkud pochází. Realu fandí už od roku 2002, kdy ho okouzlil gól Zinedina Zidana ve finále Ligy mistrů proti Leverkusenu.
Zdroj: El País