REPORTÁŽ: Jaké to je zažít El Clásico na vlastní kůži? Byli jsme na Camp Nou!

Čas 15. 08. 2017, 10:50 | Autor Larin
Bilybalet.cz na Camp Nou
Bilybalet.cz na Camp Nou

Vidět El Clásico na vlastní oči, nejlépe ještě s vítěznou tečkou pro Real, je rozhodně jeden ze snů mnohých Madridistas. U příležitosti nedělního španělského Superpoháru se do Barcelony vypravili dva z nás - Vláďa, který publikuje pod přezdívkou Larin, a Ondra, kterého mnozí z vás znáte spíše jako S3F1K.

Očima Larina

Ještě týden před výkopem jsem vůbec netušil, že do Barcelony pojedu. Pak však přišla neodolatelná nabídka Czech Sport Travelu a já neváhal ani minutu. Jak se později ukázalo, bylo to skvělé rozhodnutí.

Barcelona je pěkné město, které navíc fotbalem žije. Dresy katalánského klubu jsou vidět na každém kroku. Nicméně, s dresy Realu je to podobně. Vlajky, šály, či právě dresy Bílého baletu nebyl problém sehnat ani před samotným Camp Nou.

A jak je to s tolerancí? Když jsem odjížděl, spousta lidí mi říkala, že za nošení bílého dresu budu Katalánci ukamenován. To však vůbec neplatilo a fanoušci Barcelony byli velmi tolerantní.

Tedy, většinou. Když jsme se fotili s vlajkou Realu před Camp Nou, pár z nich na nás z přilehlé restaurace pískalo a bučelo. V tu chvíli se k nám začal blížit jeden ze členů ochranky stadionu a my už mysleli, že nás jde vykázat ven, aby nevznikly jakékoliv větší potíže. Omyl. Sekuriťák se na mě usmál a pronesl pouze dvě slova - "Hala Madrid!".

Ale k zápasu. Osobně jsem Real viděl hrát dvakrát - poprvé na Santiago Bernabéu v březnu 2015 (remíza s Villarrealem 1:1) a podruhé jsem navštívil semifinále mnichovského Audi Cupu tentýž rok. Hrozně jsem si tudíž přál, abych konečně viděl také soutěžní výhru - a navíc nad největším rivalem.

Stadion se otevřel relativně brzo. Camp Nou má přes stovku bran kolem dokola, takže k nějakým velkým tlačenicím nedocházelo. Já osobně seděl v jednom z nejvyšších sektorů na půlící čáře a i navzdory obrovské výšce bylo vidět naprosto parádně. 

Kolem sebe jsem měl samé fanoušky Barcelony. Trochu jsem se bál, jak budou na mé fandění reagovat a ze začátku jsem své projevy emocí trochu tlumil. To vydrželo do Piquého vlastňáku a prvního výbuchu radosti.

larin

Když vcházel na hřiště Ronaldo, celý Camp Nou bučel. A já udělal věc, u které jsem se bál, že přijdu o hlavu, ńebo alespoň dostanu naplněnou flaškou do hlavy. Navzdory nepříznivé atmosféře kolem jsem si stoupl a začal Ronaldovi tleskat. Udělat to na derby pražských 'S', asi mě domácí opravdu ukamenují. Ale ne na Camp Nou. Fanoušci kolem se trochu mračili, ale to bylo jediné.

Podobně to bylo i u fantastických dvou gólů, které Real vstřelil. Bez oslav a výkřiků radosti se to samozřejmě neobešlo a culés byli opravdu, ale opravdu hodně tolerantní. Po zápase se jich dokonce pár chtělo vyfotit se slovy, že "je to jen hra" a "gratulace k výhře". :) 

Real předvedl naprosto famózní výkon a zážitek na Camp Nou stál rozhodně za to. Odvetu musíme zvládnout. HALA MADRID!

bilybalet

Očima Ondry

Na začátek musím uvést, že Real jsem v soutěžním utkání viděl naživo poprvé. Před dvěma lety jsem byl na Audi Cupu v Mnichově, ale to se s ostrým El Clásicem samozřejmě nedá srovnávat.

Do Barcelony jsme vyrazili již v pátek dopoledne, takže jsme měli možnost nasávat atmosféru blížícího se utkání po celý víkend přímo na místě. V sobotu jsem se s kamarádem vydal na stadion, zaplatili jsme 25€ za prohlídku stadionu a muzea.Navštívili jsme místnost, kde trenéři odpovídají novinářům na dotazy, šatny hostí a tunel, jímž hráči vchází na hřiště. Měli jsme možnosti si i sednout na střídačky.

Poté jsme stoupali výš a výš a dostali jsme šanci nahlédnout komentátorské buňky, odkud je opravdu skvělý výhled na celé hřiště. To bylo ze stadionu vše a následovalo samotné muzeum, které je opravdu obsáhlé.

Zdi lemují úspěchy klubu, slavné momenty, chorály a historické události. K prohlédnutí je toho opravdu hodně, od trofejí ženského fotbalového týmu, přes poháry házenkářů či pozemních hokejistů nebo basketbalistů. Největší místo ale pochopitelně ‚zabírají‘ úspěchy fotbalového klubu FC Barcelona. Hosté si mohou prohlédnout všechny zajímavé momenty celé historie tohoto klubu, všechny získané trofeje, památní kapitánské pásky nebo Messiho zlaté míče a kopačky. Tímto celá prohlídka končí.

V neděli, v den zápasu se přes den začali po městě objevovat fanoušci v čím dál hojnějším počtu. Ve vzduchu již byla na každém rohu cítit atmosféra blížícího se zápasu. Dvě až tři hodiny před výkopem bylo plné metro fanoušků, jak domácích, tak hostů z Madridu – my jsme ale byli pochopitelně v početní nevýhodě. U samotného stadionu se po celém jeho obvodu soustředilo několik desítek tisíc fanoušků, netrpělivě vyčkávajících, až se otevřou brány Nou Campu. Dostat se na své místo je opravdu jednoduché, vše je přehledné, na každém rohu stojí někdo z pracovníků, jenž když tak poradí, anglicky umí. Od samotné brány se na své místo dostanete zhruba do 10 minut, vše běží jak po másle a je velice přehledné.

Na stadion nás pustili po deváté hodině, takže jsme necelou hodinu seděli na svých místech a čekali na výkop. Když už sedíte na svém místě, vidíte okolo sebe několik desítek tisíc fanoušků, před sebou rozcvičující se hvězdy, najednou vám dojde, jak až velký zápas to vlastně je. Před námi se střídavě rozcvičovali domácí i hostující hráči, nemusím dodávat, na které se pískalo a komu se tleskalo.

Samotný zápas byl obrovským zážitkem, zvláště pro mne, první El Clásico v životě. Skandování ‚Messi! Messi!‘ a ‚Barca! Barca!‘ obíhá celým stadionem. Až když se všichni tito fanoušci najednou spojí v jeden hlas, dojde vám o čem to El Clásico vlastně je, kdo jej neviděl naživo, těžko to pochopí.

Netroufnu si říct, kolik fanoušků podporovalo domácí a kolik hosty, ale z celkového počtu 89 514 (ano, 10 000 míst bylo volných!) si myslím, že domácí měli v hledišti přesilu 70% ku 30%.

Zápas tu rozebírat nebudu, o tom se psalo již článků ažaž. Pískání na rozcvičujícího se Ronalda, nebo pískot při jeho nástupu na hřiště slyšel z televize určitě každý, nejedná se přece o nic nového.

Po hvizdu se domácí hráči běželi schovat do šaten, zřejmě aby nebyli vypískáni, nebo nevím proč. Naopak hráči Realu se na place zdrželi a poděkovali všem, kteří je podporovali. Ze stadionu se dá dostat poměrně rychle, nikde se netvoří nějak výrazné fronty. Dokonce kvůli tomuto zápasu jezdilo metro o hodinu déle, do jedné hodiny ranní.

Na závěr jen dodám, že nic, co jste viděli v televizi se nevyrovná tomu, na tom místě opravdu být a zažít si to, každému doporučuji!

A můj tip na odvetu? 3:1 pro Real!

Klíčová slova: el clásico

Komentáře fanoušků

Zobrazit diskuzi (6 příspěvků) Zobrazování komentářů pod článkem a jejich přidávání je jen pro registrované!