Příběhy El Clásika: Jak Mourinho seřval po remíze hvězdy Realu a hledal mezi nimi „krysu“

Čas 03. 05. 2018, 17:45 | Autor podvinho
José Mourinho
José Mourinho

El Clásico přináší vždy obrovské emoce nejen na hřišti. K duelu Realu Madrid s Barcelonou se rovněž váže mnoho příběhů, které přesáhly prostor zeleného trávníku. Jeden takový moment výrazně ovlivnil i kariéru hvězdného trenéra Josého Mourinha a jeho vztahy s hráči.

Následující příběh se odehrál po El Clásiku v roce 2011, kdy José Mourinho kroutil svou první sezonu jako trenér Realu Madrid. Právě příběh a cestu Portugalce jsem popsal pro nový fotbalový čtvrtletník Football Club. První část z kabiny Bílého baletu vám nyní ve spolupráci s magazínem přinášíme.

José Mourinho a „krysa“ v kabině Realu

„Dobrý výsledek, kluci,“ pronesl José Mourinho na jaře roku 2011 v kabině Realu po remíze 1:1 v El Clásiku, přestože se tím šance královského klubu na ligový titul značně ztenčily. Portugalec, který prožíval svou první sezonu ve Španělsku, ale nehodlal Ikera Casillase a spol. chválit. Ne, ta pozitivně pronesená věta vůbec neodrážela náladu veleúspěšného kouče. Znamenala jen začátek něčeho, co otřáslo hvězdy Realu i samotným Mourinhem.

Pyšný manažer začal svůj velký proslov, který později vyzradil ve své autobiografii polský brankář Jerzy Dudek, tehdejší Casillasův náhradník. Mourinhovo divadlo sledoval z první řady.

„Vidím, že vaše vztahy s novináři jsou dobré. Vím, že s nimi musíme vycházet, ale nemyslím si, že to děláte správně. Slyšel jsem od nich, že nechcete taktické porady před zápasem, že špatně trénujeme standardní situace a že naše taktické tréninky nejsou dostatečně dobré. Přepnul jsem na kanál TV 4 několik hodin před našim zápasem s Barcelonou a co to, sakra, vidím? Ten novinář tam ukazoval naši sestavu!“ obořil se trenér na mlčky sedící hráče.

V šatně naslouchali všichni, od Sergia Ramose přes Xabiho Alonsa až po Cristiana Ronalda. A nestačili se divit.

„Jak můžeme překvapit soupeře, když jeden z vás je krysa? Ano, ano, krysa!“ rozkřičel se Mourinho v útrobách ikonického stánku Santiago Bernabéu.

„Někdo prozradil informace o naší sestavě. Barcelona o nás věděla všechno. Trénovali jsme celý týden, chtěli jsme je překvapit, dal jsem Pepeho do zálohy, abychom eliminovali Messiho, mluvili jsme o tom… Pepe věděl, jak se s ním popasovat, přesně jsme si popsali, kdy ho má nechat být a kdy ho atakovat, aby pro nás nebyl tak nebezpečný. Všechno bylo perfektní, že? A proč to tedy nefungovalo?“ zeptal se Portugalec, ale na odpověď nedal hráčům prostor. „Vždy jsem s vámi kráčel v první linii. Všechno jsem měl pod kontrolou. Byl jsem jako generál, odhodlaný za vás bojovat. Rozjeli jsme se proti soupeři, ale někdo z vás mě napadl zezadu. Někdo mi vrazil kudlu do zad!“

V tu chvíli Mourinho opravdu sebevědomého generála nepřipomínal. „Měl slzy v očích, nikdy jsem ho takhle neviděl,“ vzpomínal Dudek. Ten moment hrdého muže změnil.

„Zradili jste naši práci, zradili jste mě, ale zradili jste hlavně sebe, své rodiny a přátele. Půjdu po té kryse a najdu ji, i když nevím kdy. Jsem z vás znechucený a unavený,“ nebral si Mourinho servítky.

Pak už překvapení fotbalisté slyšeli jen prásknutí dveřmi. Pozor, zdaleka to neznamenalo symbolické razítko na konec portugalského kouče v Realu Madrid, největší úspěch měl naopak teprve přijít. Důvěra ale byla nalomena a nikdy se definitivně neobnovila.

José Mourinho už svým hráčům nevěřil tolik, jako dřív.

Trapný konec o dva roky později

Mourinhův konec v nejlepším klubu 20. století se o dva roky později jevil až tragikomicky. Přišel přitom překvapivě pouhý rok po historické sezoně, ve které Real získal španělský titul s rekordními 100 body a 121 nastřílenými góly a nechal za sebou Barcelonu o propastných devět bodů.

Někteří fotbalisté „bílého baletu“ si ve třetí sezoně pod tvrdým trenérem stěžovali svým přátelům či známým a není divu, že se brzy mnoho věcí dostalo do novin.

Cristiana Ronalda a spol. údajně štvalo, že museli neustále dokola trénovat protiútoky, zatímco měli problém s hrou do plných. Ale hlavně je Mourinhův náročný styl, tréninky i koučink začaly nudit a psychicky vyčerpávat.

Madridskému týmu se ve třetí sezoně pod vládou portugalského taktika nedařilo. Problémy se začaly kupit hned od začátku, kdy obhájce titulu vybojoval jen čtyři body z prvních čtyř zápasů. Přestože se pak Real vzchopil a začal vyhrávat, na Barcelonu hodně ztrácel, což se odrazilo na již zmiňované psychické únavě hráčů. Proto odstartovaly nové střety mezi kabinou a Mourinhem. „Vedoucím odporu“ měl být miláček fanoušků a kapitán Iker Casillas, kterého za to Portugalec nemilosrdně setnul. Nutno dodat, že si španělský brankář nepomohl ani svými výkony.

José Mourinho se už těšil na konec v místě, kam se naopak 99% trenérů sní dostat. Všemu nasadil korunu 8. května 2013, kdy odmítl jet s týmem z tréninkového centra na domácí zápas s Málagou autobusem a raději vyrazil sám autem. Hráče obvinil z neloajality.

Po konci v Realu se José Mourinho vrátil do Chelsea a sám přiznal, že se ke konci angažmá v nejlepším klubu světa trápil a těšil se na návrat do Anglie...

Příběh Josého Mourinha

Zajímá vás celý příběh Josého Mourinha, od úspěchů v Portu až po trápení v Manchesteru United? Chcete se dozvědět názory odborníků i vtipné historky od hráčů? Přečtěte si celý Mourinhův příběh v aktuálním čísle Football Clubu.

Football Club je mimořádný projekt, který nemá v Česku a na Slovensku obdoby. Časopis vychází jednou za 3 měsíce a vždy v něm najdete mnoho zajímavých článků od respektovaných novinářů nejen z Česka.

Za sebe mohu Football Club jen doporučit. Jde o unikátní čtení, které vás chytne.

Objednat si časopis můžete velmi jednodušše na stránkách footballclub.cz

Komentáře fanoušků

Zobrazit diskuzi (45 příspěvků) Zobrazování komentářů pod článkem a jejich přidávání je jen pro registrované!