JÁ, LEGENDA #10 – Paco Gento aneb Byl jednou jeden král

Čas 26. 02. 2019, 13:52 | Autor Hleďas | Zdrojthesefootballtimes.co
Gento
Gento

Vítáme vás u dalšího, jubilejního desátého, dílu našeho seriálu Já, Legenda. Desítka je číslo, které se ve fotbale rezervuje zpravidla těm nejlepším hráčům. O ty nejlepší je většinou také největší poptávka (ačkoliv ministryně Marta Nováková by pravděpodobně nesouhlasila) a tak dnešní díl věnujeme na přání mnoha z vás Pacu Gentovi. Hráči, jehož kariéra je bez přehánění definicí úspěchu.

Paco Gento, rodným jménem Francisco Gento López, se narodil 21. 10. 1933 v Guarnize, což je maličká španělská vesnice (v roce 2010 její populace činila pouhých 4463 obyvatel), ležící v provincii Kantábrie. Kantábrie se nachází na severu Španělska, pro lepší představivost – nejznámějšími městy této provincie jsou Stará Kastilie nebo město Santander.

Stejně jako u spousty dalších legend, ani Pacovo dětství nebylo snadné. Pomineme-li fakt, že jeho otec se živil jako šofér z povolání a plat tedy nebyl nikterak závratný. Skutečnost, že se narodil v roce 1933, rozhodně nepřispěla k dokonalému dětství. Už v jeho třech letech vypukla bezmála tři roky trvající španělská občanská válka, po které následovala ještě delší druhá světová válka

Obyčejný život se však ani v těchto těžkých chvílích nezastavil a tak Francisco, kterému neřekl nikdo jinak než Paco, mohl prokazovat svoje mimořádné sportovní schopnosti. A zdaleka se nejednalo pouze o fotbal, Paco byl totiž přirozeným talentem i v atletice. Často závodil na sto metrů a samozřejmě většinou vyhrával. Právě zde se pravděpodobně vyvinula jeho obrovská přednost, kterou v následujících letech pravidelně deptal své soupeře, a to obrovská rychlost. Ve svých nejlepších letech v Realu Madrid údajně dokázal zaběhnout stovku lehce pod 11 sekund. Není tedy divu, že je považován za jednoho z nejrychlejších hráčů v historii. Obránci se vedle něj museli cítit asi jako Marc Bartra ve finále španělského poháru v roce 2014.

Ale to bychom předbíhali. Jak již bylo řečeno výše, Paco vyrůstal v malé vesničce, ve které všichni malí kluci snili pouze o tom, že jednoho dne budou kopat za nejlepší tým provincie Kantábrie, tedy Racing Santander. Pacovi se sen skutečně splnil a za Santander začal hrát v roce 1952, již ve svých 19 letech. Jeho cesta vedla přes mnoho místních klubů, kde již jako náctiletý udivoval místní fanoušky svými neopakovatelnými kousky. Říká se, že v jednom zápase mezi dospělými dokázal dát 9 gólů. Bylo mu 14 let.

Jeho pouť v Racingu Santander však skončila ještě dříve, než pořádně začala. Zelenobílý dres oblékl Paco pouze v deseti oficiálních zápasech, ve kterých stihl dvakrát skórovat. V těchto desíti zápasech totiž Paca bedlivě sledoval Álvaro Bustamante, tehdejší viceprezident Realu Madrid, na jehož podnět se Paco hned následující rok stěhoval do Madridu. Od té doby byl k nezastavení (myšleno jak doslova, tak i obrazně).

K tomu, abyste uspěli v týmu, jako je Real Madrid, potřebujete kromě klasických ingrediencí, kterými jsou talent a píle, také načasování a štěstí. Tyto dva faktory mohou představovat hranici mezi naprostým úspěchem a propadákem a obě tyto životně důležité složky se pro Paca zhmotnily v tu pravou chvíli. Gento totiž vstoupil do historie Realu Madrid přesně v ten správný čas a byl součástí éry obrovských bezprecedentních úspěchů.

Gento byl součástí týmu, který byl plný fotbalistů, na které se i s odstupem času vzpomíná jako na ty nejlepší v historii – jmenovitě Alfredo Di Stéfano, Ferenc Puskás nebo Raymond Kopa. Hvězdným spoluhráčům navzdory, Paco si dokázal svými brilantními výkony na křídle získat srdce všech Madridistas. Rozhodně nebyl někdo, kdo by se pouze vezl s úspěchy. V bílém dresu odehrál ve všech soutěžích 606 zápasů, ve kterých překonal brankáře soupeře 178krát, což je na křídlo úchvatná bilance. Zvlášť když vezmeme v potaz, že v útoku běhali Di Stéfano a Puskás.

Paco byl rychlý jako blesk, jeho specialitou bylo předkopnutí si míče a následné přesprintování obránce, přestože ten měl obrovský náskok. Také uměl hrát kvalitně oběma nohama, což by mohli dosvědčit brankáři, kteří od Genta dostali mnoho gólů zpoza vápna. Nebyl to však pouze sprinter, na které jsme zvyklí dnes, Paco měl zároveň levačku od Pána Boha a problém mu nedělalo obejít 2 nebo 3 protihráče a pak přesně nacentrovat do vápna, kde už na svou chvilku slávy čekali výše zmínění útočníci. To všechno samozřejmě dělal s míčem v podstatě přilepeným na své kopačce, což obráncům značně ztěžovalo jejich práci.

Pokud něco bylo Pacovou specialitou, tak to bylo vyhrávání trofejí. Real Madrid vyhrál ve své historii 33krát LaLigu a Paco Gento u toho byl hned 12krát, k tomu přidal 2 výhry v Copa del Rey, ale hlavně 6 vítězství v Poháru mistrů evropských zemí.

Ironické je, že když v roce 1955/1956 začal první ročník PMEZ, Paco ani ostatní hráči Realu netušili, proč se o tento pohár vůbec hraje. Soutěži nepřikládali zvláštní pozornost a zpočátku řádně nedocenili, o jak důležitý turnaj se jedná.

První zápas v dnes již legendární soutěži odehrál Real Madrid proti švýcarskému Servette v září 1955. Z tohoto zápasu není dochován žádný záznam, ale sám Paco později prohlásil: „Přiznám se, že jsme vůbec neměli tušení, o jak důležitý turnaj půjde. Prostě jsme přijeli a šli hrát. Nikdo nám ani neřekl, v jakém formátu se hraje ani to, jak významný tento turnaj je. Myslím, že plně jsme vše docenili až poté, co jsme vyhráli první titul ve finálovém zápase proti Paříži. A bylo to úžasné zjištění. Tehdy nebyly žádné televize, žádné video. Hrozně rád bych ukázal svým vnoučatům zápasy, které jsme před 60 lety odehráli. Dnes, když můžeme vidět vše, mě trochu mrzí, že už nikdy neuvidím zápasy ze své éry.“     

Sám Paco nejvíce vzpomíná na poslední výhru, která se zrodila v sezoně 1965 – 1966, během které vedl tým jako kapitán a ke které pomohl v 9 zápasech 3 góly. Týmu se tehdy přezdívalo Yé-yé Real Madrid, kdy Yé-yé byla reference na známou píseň od kapely Beatles – She Loves You, s nezapomenutelnám „Yeah yeah yeah“ v refrénu. A že v kabině Realu Madrid tehdy Beatles letěli, ukázala i fotka, na které byl Paco obklopen svými spoluhráči a všichni na sobě měli paruky, ve kterých připomínali členy této slavné hudební skupiny. Byli zkrátka Beatles fotbalového světa.

Po tomto úspěchu vzdal Pacovi hold i katalánský deník La Vanguardia, který byl známý svoji odměřeností ke všemu, co se týkalo Realu Madrid. Tehdy však v novinách stálo černé na bílém: „Paco Gento ztělesňuje starou partu, dny obrovské slávy, záblesk starých časů. Žádný tým nikdy nehrál tak, jako Real Madrid.“

Postupem času samozřejmě Paco ztratil něco ze svých hlavních předností. Jeho průniky byly o něco pomalejší a jeho sprinty už obráncům nedělaly takové starosti. Stále byl však velice rychlý a navíc pouhá Pacova přítomnost měla velký vliv na spoluhráče i protihráče.

V roce 1971 však přišel čas, kdy i poslední mohykán slavné éry musel ukončit kariéru. Spousta fotbalistů tento důležitý životní zlom nezvládne, to však nebyl příklad Paca, který se rozhodl zůstat ve fotbalovém prostředí jako kouč, nicméně jeho trenérské úspěchy se ani vzdáleně nepřiblížily těm, kterých dosáhl jako hráč. Nakonec se stal ambasadorem Realu Madrid, tedy figurou, která reprezentuje Real Madrid na různých charitativních nebo jiných akcích. Tuto funkci dnes v Realu Madrid vykonává Álvaro Arbeloa.

Po smrti Álfreda Di Stéfana byl Paco Gento jmenován čestným prezidentem Realu Madrid. Paco při této příležitosti zavzpomínal na svůj vztah s Di Stéfanem a na důvěru, kterou v něj Di Stéfano vkládal před finálovým zápasem Poháru mistrů evropských zemí v roce 1958 proti AC Milán. Álfredo tehdy opakovaně tvrdil, že finále rozhodne právě mladý Paco. Jeho slova se nakonec ukázala jako pravdivá, Gento skutečně vstřelil vítězný gól.

O tom, jak fenomenálním hráčem Gento byl, vypovídají i slova legendárního Sira Bobbyho Charltona, který popsal sledování Genta následujícími slovy: „Seděl jsem tam, sledoval jeho hru a říkal jsem si, že to je to nejlepší, co jsem kdy viděl.“ Větší pocty se vám ve fotbale už jen těžko může dostat.

Celý život Francisca Genta je spjat s Realem Madrid. Stejně tak velká část Realu Madrid je spjata s Franciscem Gentem, ať už na pozici hráče, ambasadora nebo čestného prezidenta. Nám nezbývá nic, než popřát Pacovi hodně zdraví a mnoho oslav dalších titulů jeho oblíbeného týmu. Hala Madrid! Hala Paco!

Komentáře fanoušků

Zobrazit diskuzi (6 příspěvků) Zobrazování komentářů pod článkem a jejich přidávání je jen pro registrované!