JÁ, LEGENDA: Raúl González Blanco, Anděl Madridu

06. 02. 2018, 18:00 | autor: Hleďas

Dnešním dnem startuje seriál o legendárních hráčích nejúspěšnějšího klubu historie. Každý týden bude vycházet článek o legendě, kterou si sami prostřednictvím hlasování zvolíte. Prvního hráče jsme však vybrali my. A nebude to nikdo jiný, než symbol Bílého baletu, Raúl González Blanco.
Raúl González líbá prsten
Raúl González líbá prsten

Raúl González Blanco, kterému fotbaloví fanoušci neřeknou jinak než Raúl, se narodil 27. června 1977 v San Cristóbalu de los Ángeles, což je předměstí Madridu. Už od dětství projevoval velký zájem o fotbal a přes místní kluby se dostal až do Atlética Madrid. Mládežnický tým Atlética však tehdejší předseda v roce 1992 rozpustil. Situace využil Real Madrid a přetáhl Raúla pod svá křídla. El Ángel de Madrid, jak se Raúlovi přezdívá, však ukazoval enormní talent a v Realu Madrid C, ve kterém začínal sezonu 1994-1995, vstřelil v 7 zápasech neskutečných 16 gólů. To neuniklo pozornosti Jorgeho Valdana, tehdejšího trenéra áčka Realu Madrid. Právě Valdano umožnil Raúlovi vysněný debut v bílém dresu. 29. října roku 1994 ho zařadil do základní sestavy proti Realu Zaragoza. Říká se, že před zápasem Valdano sedmnáctiletému Raúlovi promlouval do duše: „Asi budeš trochu nervózní, Raúle.“, na což mu Raúl odpověděl suverénně: „Pokud chcete vyhrát, postavte mě, pokud ne, postavte někoho jiného.“ Raúl nastoupil a stal se do té doby nejmladším hráčem, který hrál za Real Madrid. Hned další týden slavil první gól v bílém dresu. Proti komu? Hádáte správně, Atlético Madrid.

První sezonu si Raúl odkroutil 30 zápasů, ve kterých vstřelil slušných 10 gólů. Tato sezona jakoby předurčila velké věci, kterých Raúl v týmu Los Blancos dosáhne. V letech 1999 a 2001 vyhrál trofej Pichichi (cenu pro nejlepšího střelce La Ligy). Sezona 2000-2001 se stala z individuálního pohledu Raúlovou nejlepší – vstřelil v ní celkově 32 gólů a málem získal Zlatý míč, leč skončil těsně pod vrcholem a ze slavné trofeje se radoval Michael Owen.

Raúlova kariéra však nikdy nebyla o individuálních oceněních. Anděl Madridu byl hlavně důležitou a nepostradatelnou součástí každého týmu. Byl to lídr každým coulem a ideální vzor pro mladé hráče. Vždyť za celou kariéru nedostal ani jednu červenou kartu. A to za Real Madrid odehrál 741 zápasů, nikdo jiný jich v bílém dresu nestihl víc. Tak vidíte, nějaký rekord jsme přece jenom našli. Donedávna však Raúl držel ještě jeden. V roce 2009 totiž Raúl překonal Di Stéfana a stal se nejlepším střelcem Realu Madrid v historii. To už dnes však neplatí, v roce 2015 Raúla překonala další legenda Bílého baletu – Cristiano Ronaldo.

Raúl je považován za jednoho z nejúspěšnějších útočníků své doby. Primárně nastupoval jako hrotový útočník, ale díky své skvělé technice byl, hlavně v pozdějších fázích kariéry, využíván i na postu ofenzivního záložníka. Byl to rychlý, levonohý hráč, který však dokázal skórovat i pravou nohou, nebo hlavou. Pokud se podíváte na kompilaci jeho branek, uvidíte hned několik typů gólů – průniky, loby, hlavičky, góly zpoza šestnáctky a samozřejmě také klinicky přesné zakončení v šestnáctce. Santiago Caňizares, bývalý skvělý brankář Valencia a španělský reprezentant se vyjádřil následovně: „Raúl je noční můra. Nikdo nedokáže v šestnáctce improvizovat jako on. Někteří útočníci hrajou pořád stejně, je tedy snadné je přečíst. Ale u Raúla je to nemožné. Přehodí vás, pošle vás na druhou stranu, proběhne okolo vás, napálí to do branky, nebo přihraje spoluhráči.“

V éře Galácticos, kdy Real kupoval jednu hvězdu za druhou, možná Raúl nikdy tolik nevyčníval. Pro Real Madrid však byl stejně důležitý jako Zidane, Beckham, nebo Figo. Slova Alexe Fergusona po vzájemném zápase v roce 2003, který Real vyhrál 3:1 a Raúl v něm dvakrát skóroval, ostatně mluví za vše: „Je prakticky nemožné proti němu hrát. Zinedine Zidane a Figo jsou výjimeční hráči, ale dokázali bychom je zvládnout. Raúl je nejlepší hráč na světě.“ Slova chvály na adresu Raúla však přicházely ze všech stran. Současný trenér Realu Madrid Zinedine Zidane se vyjádřil jasně: „Raúl je nejlepším hráčem světa. To je vše, co k tomu mohu říct.“ Luis Figo rozšířil působnost Raúlových kvalit na celý vesmír: „Hrál jsem opravdu s mnoha skvělými hráči, ale Raúl je z jiné planety. V životě jsem neviděl tak dobrého hráče.“

25. červenec 2010 se stal smutným dnem pro všechny Madridistas. Florentino Pérez rozjel v Realu Madrid novou éru Galácticos, ve které nebylo pro Raúla místo, ledaže by se spokojil s rolí čtvrtého útočníka. Raúl se tedy rozhodl odejít do Schalke, které mu zaručilo místo v základní sestavě. Přestože Raúl odešel, několikrát se veřejně přiznal, že je stále věrný Madridista. V Schalke si Raúla zamilovali stejně jako v Realu. Když po dvou sezonách odešel do katarského Al Saddu, vedení klubu se rozhodlo vyřadit číslo 7, které Raúl nosil. S katarským týmem vyhrál místní ligovou soutěž. Poslední tým, za který Raúl nastupoval, byl New York Cosmos. Na konci sezony 2015/2016 Raúl ukončil svou veleúspěšnou kariéru.

Může se zdát, že Raúl dosáhl ve sportovním životě všeho, čeho mohl dosáhnout. Bohužel to však není pravda. Přestože věkově spadal do zlaté éry španělské reprezentace, která vyhrála EURO v letech 2008 a 2012, i Mistrovství světa v roce 2010, Raúl se nezúčastnil ani jednoho z těchto turnajů. Chybí mu tak výraznější úspěch na reprezentačním poli, přestože za Španělsko odehrál 102 zápasů, v nichž vstřelil 44 gólů.

Pro Madridistas však stále zůstává nedotknutelným. Na listopadovém srazu Madridistas byl podle očekávání nejvíc vidět dres s číslem 7. Většinou nad ním však nesvítila jmenovka Cristiana Ronalda, nýbrž právě Raúla. Po 7 letech od jeho odchodu z Realu. Takový vliv měl na všechny fanoušky Bílého baletu Raúl González Blanco, Anděl Madridu.

TROFEJE:

6X La Liga
4x Španělský superpohár
3x Liga Mistrů
2x Evropský superpohár
2x Interkontinentální pohár

 
blank
 
blank

Komentáře fanoušků

Zobrazit diskuzi (17 příspěvků)
Diskuzi lze po přihlášení na Bilybalet.cz (registrace zde) zobrazit přímo pod každým článkem.