Queiroz, Camacho, Luxemburgo aneb Trenéři Realu za posledních 10 let

Čas 14. 11. 2013, 20:55 | Autor redakce
Vanderlei Luxemburgo a Ronaldo
Vanderlei Luxemburgo a Ronaldo

Real Madrid zažil již ve své historii nespočet trenérů. Za posledních deset let se jich vystřídalo dokonce jedenáct! V tomto speciálním článku si můžete přečíst něco zajímavého o každém trenérovi, který v již zmíněném časovém okruhu Real Madrid vedl.

Rozhodli jsme se vám zpříjemnit reprezentační přestávku a ohlédnout se za velkým nešvarem Realu Madrid v posledních deseti letech. Kromě Josého Mourinha se trenéři střídali jako na běžícím pásu.

V první části se podíváme na pět trenérů, kteří vydrželi dohromady na lavičce Realu necelé tři roky. Tedy méně, než již zmiňovaný Portugalec Mourinho. A že nešlo o neznámá trenérská jména.

Ve druhé části se můžete těšit na posledních šest koučů v historii Realu Madrid. Mezi nimi nebude chybět ani současný trenér Carlo Ancelotti.

Přejeme vám příjemné čtení našeho speciálu.

Carlos Queiroz (červen 2003 - květen 2004)

Carlos Queiroz přišel do Realu Madrid na začátku roku 2003 z Manchesteru United, kde na Bílý balet zapůsobil jako asistent manažera Fergusona. Ve funkci hlavního trenéra Realu Madrid nahradil milovaného a úspěšného Del Bosqueho.

Real Madrid měl tehdy asi jednu z nejsilnějších sestav v historii. Hráli za něj Casillas, Carlos, Zidane, Guti, Figo, Beckham nebo Raúl. Začátky nového trenéra byly skutečně slibné. V Lize mistrů vítězství v základní skupině, navíc bez porážky. V lize po první polovině jen dvě prohry.

Všechno ale skončilo špatně. V Champions League hráči nestačili na Monako a vypadli už ve čtvrtfinále. Situaci klub nezachránil ani ve španělské lize. Ještě pět kol před koncem sice drželi fotbalisté Realu naději na titul, ale ta velmi rychle vyhasla. Všech pět závěrečných zápasů Real Madrid prohrál (skóre 5:13) a skončil až čtvrtý.

To vedení Bílého baletu nestrávilo a Carlos Queiroz se pakoval po 11 měsících působení.

José Antonio Camacho (květen 2004 - září 2004) 

José Antonio Camacho začal v Realu Madrid působit po odchodu Carlose Queiroze. Bylo to na konci května 2004, jeho mise ovšem vydržela jen 4 měsíce. 

Camacho rozhodně neměl slabší tým než jeho předchůdci. U kormidla ale vydržel jen šest oficiálních zápasů. V lize jeho svěřenci sice porazili těsně Mallorcu a Numancii, ovšem na silnější Espanyol už nestačili.

Pořádný debakl pak Bílý Balet schytal v Lize mistrů. Real sice postoupil z předkola, když porazil Wislu Krakow (3:1, 4:2), ovšem v prvním zápase narazil na Leverkusen a z Německa odjel s prohrou 3:0.

Na Camacha toho bylo příliš, fanoušci byli naštvaní a dávali mu to najevo. Proto se rozhodl, že podá rezignaci, kterou vedení Realu Madrid schválilo.

Mariano García Remon (září 2004 - prosinec 2004) 

Mariano García Remon přišel na lavičku po nepovedeném angažmá dvou trenérů před ním. V tu chvíli netušil, že si povede na chlup stejně. 

Pokud by Remon trénoval jiný klub než Real Madrid, nebyly by jeho statistiky špatné. V královském klubu se ale podobná bilance neodpouští. Z dvaceti odkoučovaných zápasů ztratili hráči Bílého baletu body hned osmkrát. Čtyři zápasy skončily remízou a ve stejném počtu utkání odešli hráči poraženi.

Jako hráč toho v Realu Madrid Remon předvedl mnohem více. Jako trenér byl po čtyřech měsících nemilosrdně propuštěn.

Remon


Vanderlei Luxemburgo (prosinec 2004 - prosinec 2005)

Vanderlei Luxemburgo vedl klub od půlky jedné sezony (Liga mistrů - prohra v osmifinále s Juventusem, španělská liga - druhé místo za Barcelonou) do půlky další. Celkem trénoval Real Madrid ve 45 oficiálních zápasech, připsal si 28 výher, 7 remíz a 10 porážek.

Luxemburgo se může pochlubit přeci jen lepší bilancí než jeho předchůdci. Osud měl ovšem stejný. Prohry například se Celtou Vigo nebo Espanyolem by ještě fanoušci dokázali odpustit, domácí potupná porážka 0:3 s Barcelonou ale byla příliš.

Juan Ramon Lopez Caro (prosinec 2005 - květen 2006)

Juan Roman Lopez Caro vydržel v Realu Madrid jen o měsíc déle než Camacho. Celkem tedy pět měsíců. Přesto odtrénoval hned 48 zápasů, dokonce o tři více než jeho předchůdce Luxemburgo.

Bilanci měl ovšem o poznání horší. 23 výher, 13 remíz a 12x odcházel ze hřiště jako trenér poraženého mužstva. V průměru dostal tým branku na zápas. 

Když Caro trénoval Real Madrid hráli za něj téměř stejní hráči, jako u Del Bosqueho. Casillas, Ramos, Beckham, Zidane, Carlos, Raúl nebo Guti. Ti všichni přihlíželi obrovskému trápení Bílého Baletu. Přes všechny předpoklady nepřišel žádný velký úspěch.

Z pětice námi jmenovaných trenér měl navíc Caro nejhorší procentuální bilanci. Není překvapením, že i on musel odejít. Nepomohlo mu ani to, že před svým příchodem vedl B-tým Realu. V současné době je trenérem reprezentace Saúdské Arábie.

Komentáře fanoušků

Zobrazit diskuzi (30 příspěvků) Zobrazování komentářů pod článkem a jejich přidávání je jen pro registrované!